Paul Klee

28.01.2021

"Příroda si může dovolit být ve všem marnotratná, umělec musí být střídmý až do posledního detailu."

Paul Klee se narodil 18. prosince 1870 v Německu. K umění inklinoval již od dětství - od sedmi let se učil hře na housle a když mu bylo osm, dostal od babičky křídy a radu, aby s nimi často kreslil. Tento rozkol mezi hudbou a malířstvím na něj měl vliv přes celé dospívání a až v osmnácti letech se rozhodl, čemu se věnovat profesionálně. Vybral si malířství a odešel do Mnichova, aby zde mohl studovat soukromé hodiny. Více než studiu se však věnoval seznamování se s prostitutkami nebo modelkami, nebylo se tedy čemu divit, když se jedné z dívek v roce 1900 narodil jeho syn. Ten po několika týdnech života zemřel. Po studiích odešel Klee do Itálie, kde několik měsíců studoval díla renesančních umělců a poté se vrátil zpátky do Německa. Žil u rodičů, živil se jako houslista, v umění se soustředil na rytiny a napsal několik koncertních a divadelních kritik. V roce 1906 potkal pianistku Lily Strumpfovou, které se o rok později narodil jejich syn. Společně se přestěhovali do Mnichova, kde Lily vyučovala hru na klavír a Klee zůstal v domácnosti a občas maloval. O čtyři roky později uspořádal v Bernu svou první samostatnou výstavu, která pak proběhla ještě ve třech dalších švýcarských městech.

V roce 1912 navštívil Paříž, jež pro něho byla velmi inspirativní a poprvé se zde setkal s kubismem. O dva roky později navštívil Tunisko, kde ho fascinovalo světlo a barvy, které se pro něho staly posedlostí. Svou novou vášeň vyjádřil slovy:

"Barva mne úplně posedla, už se za ní nemusím honit, vím, že mne drží navždy. Barva a já jsme jedno. Já jsem malíř."

Krátce po jeho návratu začala první světová válka, kterou zpočátku spíše bagatelizoval a její skutečnou hrozbu a hrůzy si uvědomil až ve chvíli, kdy v ní zemřeli jeho umělečtí kolegové a přátelé. Sám se pak zapojil do válečných aktivit a maloval kamufláže na německá letadla. I během války se věnoval vlastní tvorbě, uspořádal několik výstav, které měly velký úspěch a díky nimž se stal uznávaným malířem své doby. Než byl nacisty uzavřen Bauhaus, působil zde jako učitel. Přednášel o působení barev v obrazech, o moderním umění a pořádal výstavy i ve Spojených státech, publikoval spisy o terorii umění, převážně o teorii barev. Kvůli své spolupráci s Bauhausem a uměleckým názorům však musel opustit Německo, z německých galerií byly odebrány jeho práce a nacisty byl prohlášen za zvráceného umělce a jeho díla označena jako výplody choré mysli.

Díky své výstavě v Paříži v roce 1934 se seznámil s Pablem Picassem, jehož velmi obdivoval. Již o rok později na něho bohužel dolehly zdravotní problémy, kvůli kterým maloval stále méně. Zatímco roku 1933 namaloval přes pět set prací, již o tři roky později jich vytvořil pouhých dvacet pět. Nechtěl se však vzdávat a tak raději zjednodušil svůj umělecký styl, díky čemuž byl schopný v roce 1939 vytvořit neuvěřitelných 1200 obrazů, z nichž poslední byly odrazem jeho zdravotního stavu a byly plné smutku a těžkostí života. Zemřel 29. června 1950 ve Švýcarsku.

Nejvýraznějším prostředkem jeho tvorby bylo používání linie a čáry a barevné spektrum zachycující pohyb energie. Využíval široké spektrum technik, metod i materiálů - používal tuš, akvarely, oleje i pastely, maloval nejen na plátna, ale také na látky, lepenky, tapety či len a čísla, symboly a geometrické formy kombinoval s postavami. Jeho umělecký styl byl označován za hieroglyfický, spojoval nevinnost a důmyslnost a jeho díla odrážela jeho suchý humor. Byl jedním z nejdůležitějších a nejvýraznějších umělců evropského moderního umění. 

Paul Klee - Zlatá rybka
Paul Klee - Zlatá rybka