Košík
0
0,00 Kč
Moderní umění se cení na miliony, musí tedy být výjimečné a důležité. Mnoho lidí se často ptá proč.
01.09.2021
Moderní umění se cení na miliony, musí tedy být výjimečné a důležité. Mnoho lidí se často ptá proč. Co je na něm tak zvláštního, že jsou mnozí ochotní zaplatit za jediný obraz neuvěřitelné částky. Odpověď na tuto otázku je však stejně záhadná a komplikovaná jako moderní umělci samotní.
Pojem "moderní umění" nemá žádnou přesnou definici a je s ním spojováno nejedno umělecké hnutí. Čas se pohybuje stále kupředu a to, co je dnes považováno za moderní, už za několik desítek let tolik moderní nebude. Z časového hlediska se moderní umění datuje od roku 1870 do roku 1970, obecně se tedy za konec éry moderního umění považuje období po druhé světové válce a vše, co vzniklo v těchto letech a později, spadá pod takzvané současné umění.
Umění, ať už to dobré nebo méně kvalitní, bylo dříve ovlivněno převážně náboženstvím a lidé malovali, aby zobrazili to krásné a dokonalé kolem nás. Snažili se vše zachytit a vytvořit tím nejlepším možným způsobem, předvést v té nejhezčí možné formě. Velký vliv na to měla renesance, která dala za vznik akademické malbě, jež se vyznačovala vyobrazováním hrdinských činů, co nejvěrnějších portrétů, harmonií barev a co nejpřesnějším provedením.
Abychom co nejlépe pochopili jak a proč moderní umění vzniklo, je třeba se alespoň zběžně podívat na jeho historický rámec.
Historické okénko
Devatenácté století bylo obdobím rychle se zvyšujících významných změn. Hlavním spouštěčem byla Průmyslová revoluce, která proběhla v letech 1760 až 1860 a způsobila ohromné změny v dopravě, technologii i výrobě a ovlivňovala všechny oblasti lidského života napříč Amerikou a Evropou. Lidé se přesouvali do měst, průmysl vzkvétal a vznikala větší poptávka po designu a užitém umění (umělecké prvky na běžně používaných předmětech, tedy například malovaný talíř nebo třeba design časopisu).
Umění bylo ovlivněno hned z několika směrů. Nejen, že se nová třída bohatých podnikatelů stala sběrately a patrony umění, začala ale také vznikat řada výtvarných škol, z nichž nejznámější a jednou z nejvýznamnějších, je Bauhaus. Byla vynalezena barva v tubě a stále více se rozvíjela fotografie, díky níž mohl umělec zachytit daný okamžik fotograficky a podle výsledné fotografie malovat později ve studiu. To ovlivnilo hlavně vznik nového malířského stylu, impresionismu, který se stal první z hlavních škol moderních umění a měl velký dopad na to, jak umělci malovali svět kolem sebe. Cílem impresionismu bylo zachytit okamžitou atmosféru oné neopakovatelné chvíle a jejího duševního rozpoložení a impresionisté odmítali dodržovat dřívější výtvarné pravidlo hledání ideální krásy. Místo toho se snažili zachytit krásu přirozenou.
Kromě vzdoru vůči pravidlům ve formě impresionismu, inspirovaly sociální změny devatenáctého století umělce k tomu, aby hledali nové náměty. Místo toho, aby nadále otrocky pokračovali v malování náboženských subjektů, portrétů a krajin, které měly diváka oslnit, začali tvořit díla, která byla více o člověku samotném, o místech, v nichž žili a o myšlenkách, které je inspirovaly. Města, slumy a železnice se staly novými objekty pro tvoření a podnítily vznik nového malířského žánru - sídelní krajiny.
Mimo změn sociálních, zaznamenalo devatenácté století jistý filozofický vývoj, který umění také velmi ovlivnil. Za růstu politických myšlenek vznikala realistická malba a inspirováni dílem Interpretace snů od Sigmunda Freuda (vydáno v roce 1899) a představou podvědomého myšlení, se umělci začali zajímat o symbolismus, díky němuž později vznikl surrealismus. Umělci ve svých dílech stále více vyjadřovali vlastní subjektivní zážitky, myšlenky a pocity. Umění už nebylo jen o vytváření programované krásy a duševním osvícení, ale o projevení sebe sama. Právě myšlenku o umění jako o něčem víc, než jen o pouhém zobrazení skutečnosti, poprvé vyslovil Paul Cézanne, považovaný za "otce moderního umění", který patřil mezi postimpresionisty.
Rok, který se nejčastěji pokládá za zrození moderního umění, je 1863. Tehdy francouzský malíř Édouard Manet vystavil, pro tehdejší dobu šokující, malbu s názvem Snídaně v trávě (Le Dejeuner sur l'herbe). Malíř často tápal ve velkých kompozicích a proto čerpal inspiraci od starých mistrů. Pro tento obraz se nechal inspirovat obrazem Paridův soud od italského renesančního malíře Raffaela Santiho. Přestože Manetův obraz šokoval, byl pouhým symbolem širších změn, které nastaly v mnoha uměleckých směrech nejen ve Francii, ale i po celé Evropě. Nastoupila nová generace umělců, která měla dost následování tradiční forem akademické malby a začala utvářet novou vlnu moderních maleb založených na nových námětech, metodách i materiálech. Ovlivněna byla rovněž architektura a sochařství, a teprve až čas ukázal, že jejich změny byly mnohem více revoluční, než se zpočátku myslelo. V tehdejší době se však boj mezi tradicí a novotou nejvíce projevil právě ve výtvarném umění.
Čím je moderní umění tak odlišné?
Většině lidem se při myšlence na moderní umění vybaví Pablo Picasso a jeho tvorba. Přestože to není špatně, to, co nazýváme moderním uměním trvalo celé století a zahrnovalo desítky uměleckých hnutí a jejich představitelů. Moderní umění bylo velmi rozsáhlé - od anti-uměleckých škol, jako byl dadaismus, přes klasické malby a sochy až po secesi, Bauhaus a Pop Art. Protože zahrnovalo téměř vše, od čisté abstrakce po hyperrealismus (nebo jinak také superrealismus), je velmi těžké určit jednotné znaky, jimiž by se dalo charakterizovat. Pokud ale máme mluvit o něčem, co ho odlišuje od dřívějších i pozdějších tradic, je to myšlenka na to, že na umění záleží. Že má skutečný význam. Před érou moderního umění lidé žili pod silným vlivem křesťanských hodnot, museli následovat jejich pravidla a jen předpokládali, že by umění mohlo mít nějaký význam. Postmodernisté (od roku 1970 do současnosti) naopak začali myšlenku, že by umění mělo nějakou vnitřní hodnotu, odmítat.
Přestože neexistuje jediná definice moderního umění, najdou se v něm důležité znaky typické pouze pro toto období.
Vzniklo v něm několik nových typů umění - koláž, animace, kinetické umění (kinetismus - vytváření pohyblivých soch), žánry fotografie, land art (umělecká díla na přírodních místech, dodnes se v krajinné architektuře používají jeho prvky), asambláž (trojrozměrná forma koláže) a mnohé další.
Umělci začali používat nové materiály - například k asambláži používali běžné věci, od dřevěných krabic přes hodiny až po auta, k malbám přidávali noviny a vzniklo také Junk art.
S novými materiály přišly také nové techniky, jako je automatická kresba vytvořená surrealistickými malíři, chromolitografie, akční malba, kynetické umění, op-art (optické umění využívající znalosti z geometrie a optiky), syntetismus, neoipresionismus a další.
Nové umělecké směry - fauvismus, expresionismus a Color field painting (velkoformátové barevné plochy vyjadřující umělcovy pocity) - využívaly jako hlavní způsob vyjádření barvy.
Pokračování příště...
Jsi si malíř, sochař nebo fotograf a chceš ukázat světu své umění?
Tak klikni na odkaz a zúčastni se největšího setkání umělců v ČR.