Tajemný výkřik Edvarda Muncha

27.10.2020

Edvard Munch byl slavný norský malíř a také jeden z představitelů evropské moderny. Vyrůstal v období secese, velmi výrazně se však nechal ovlivnit impresionismem, naturalismem a částečně nejspíš také symbolismem. Přestože však za svůj život stvořil mnoho děl, do podvědomí široké veřejnosti jej vynesl především jeden z jeho obrazů, Výkřik, notoricky známé dílo, pro něž Muncha zná téměř každý. Tento obraz fascinuje stejně, jako i děsí. Podívejme se na něj trochu blíže...

Inspirace a vznik

Obraz samotný byl namalován roku 1893 (přičemž později vznikly Munchovou rukou tři další verze a i poté byl mnohými umělci často napodobován a parodován). Předměty Munchovy inspirace jsou nejasné. Pokud jde o pozadí malby, můžeme se domnívat, že se jedná o skandinávskou krajinu fjordů s krvavým nebem, obvyklým meteorologickým jevem tamních krajů. Mnohem zajímavější je však pocit úzkosti, kterého se řada lidí nemůže při pohledu na obraz zbavit. Strach, beznaděj neslyšeného výkřiku. Nejzajímavější je však postava v popředí, u které pravděpodobně nikdy nedokážeme jednoznačně říct, o co se má jednat. Jedna z teorií tvrdí, že jde o peruánskou mumii, kterou měl Munch vidět při své cestě přes Paříž v Trocadéru, avšak žádné potvrzení nemáme, je to pouze nepodložená myšlenka.

Složitý život obrazu

Tak jako lidé, tak i obrazy mají své příběhy, a tento je pro nás zvláště zajímavý. Jak jsme již řekli, již od začátku se obraz stával námětem dalších umělců, objevoval se na přebalech knih i na spotřebním zboží, mnohdy byl námětem také pro pouliční umělce. Mnoho přitom nechybělo a obraz mohl být během druhé světové války nenávratně zničen. Adolf Hitler, který se sám pokoušel prorazit jako malíř, byl totiž zarytým odpůrcem moderního umění, do kterého řadíme také tvorbu Edvarda Muncha. V době nacistické invaze do Norska musela být tedy všechna díla ukryta. Světlo světa spatřila opět po válce, kdy se Munch dostal skutečného ocenění a jeho obrazy se dostaly jak do jeho muzea, tak i do norské Národní galerie. V příběhu obrazu však najdeme daleko více zajímavostí. Roku 1994, v den zahájení Olympijských her, byl z muzea poprvé ukraden. O deset let později se pak jeho krádež opakovala. V obou případech však byl nalezen a vrácen zpět.

Rekordní aukce i tajemná skvrna

Důležité je vědět, že celkem existují čtyři verze Munchova Výkřiku. Dvě z nich patří Munchovu muzeu v Oslu, jedna je pak vystavena v Norské národní galerii. Ta čtvrtá z roku 1895 je však v soukromých rukou a historicky patří k nejdražším obrazům na světě. Podařilo se jí to díky aukci v New Yorku roku 2012, kdy byla malba vydržena za neuvěřitelných 119,9 milionu dolarů, což je v přepočtu téměř 2,3 miliardy korun! Takto neuvěřitelná částka svědčí o naprosto nevšedním charakteru obrazu. Zajímavostí, která se váže pro změnu k verzi z roku 1893 je tajemná skvrna, nacházející se na středu obrazu. Původně se spekulovalo, že jde o zbytek ptačího trusu, to proto, že Edvard Munch velmi rád vystavoval svá díla působení přírodních živlů. Poměrně nedávno však přišli norští vědci, kteří obraz zkoumali, k mnohem jednoduššímu vysvětlení - jde o zbytek vosku, který ukápl ze svíčky v ateliéru. Nezodpovězených mystérií kolem obrazu je však stále mnoho, a jeho tajuplná atmosféra jim ještě přidává. I proto je Výkřik stále fascinujícím dílem s hlubokým a silným vnitřním příběhem.